Staré Prachatice – pt

Asi 1 km severně od Prachatic.

areál

Spočinek na severovýchodním svahu, vysoko nad dnem údolí. <Poloha původního osídlení není známá.>

kostel

dispozice

Široká obdélná loď a podélné presbyterium (120). Na severní straně presbyteria sakristie se suterénní kostnicí (150). Před západním průčelím věž (151). U západní stěny lodi předsíň (153).

chronologie

fáze // datace // sloh // charakteristika

000 // //

[Teoretická možnost existence starší stavby, příp. dřevěné.]

110 // asi 1./2 12. stol. // roma

Z [obdélné lodi a čtvercového presbyteria románské stavby] jsou zachovány relikty v severní a východní stěně nynější kostelní lodi. Obdélná loď byla doplněna odsazeným přibližně čtvercovým presbyteriem, jehož východní stěna je částečně zachována severně od nynější triumfálního oblouku, ve východní stěně lodi. Severní stěna je téměř v úplnosti zachována v severní stěně nynější lodi. Pod nynější podlahou byly zjištěny základy [zbývajících stěn románského kostela]. V severní stěně je zachováno jednoduché štěrbinovité okénko.

Líce románského zdiva jsou tvořeny pravidelnými řádky žulových kvádrů, poměrně vysokých, ale nápadně krátkých (jejich čela se často blíží čtvercovému tvaru). Základové zdivo, zjištěné archeologickými výzkumy, je z hrubých lomových kamenů. Koruna základu severní stěny se poměrně výrazně svažuje k východu. Je více méně zřejmé, že stejně se svažovala podlaha v interiéru. <Důvod této anomálie zatím není známý.>

120 // asi po 1270 // rago

Výrazná přestavba v raně gotickém slohu. Do severní stěny lodi byla pojata severní stěna kratší [románské lodi] a do východní stěny lodi severně od triumfálního oblouku byla zahrnuta část východní stěny [románského presbyteria]. Rozlehlá obdélná loď je doplněna značně užším presbyteriem. Loď je plochostropá. Presbyterium je žebrově klenuté. V jižní stěně lodi portál asi v původním umístění <avšak s později vyměněným ostěním>. V severní stěně presbyteria sanktuarium <snad dodatečně vsazené>. V presbyteriu a v jižní stěně lodi úzká okna s hrotitými záklenky. Původní jsou střešní štíty.

Zdivo je lomové. Zřetelné vrstvy kamenů obsahují řady děr po nosnících lešení. Vrstvy však klesají směrem k východu a severu. Stejným způsobem stoupá k jihozápadu i koruna základu. V jihozápadním koutu je koruna základu více než 1 m nad nynější podlahou a základová spára je v úrovni podlahy. To vše znamená, že po výstavbě byl terén uvnitř kostela strmě svažitý, jak tomu bylo už v románské stavbě. <Zatím není jasné, jaký byl význam této anomálie. Není ani jasné, kdy byla podlaha vyrovnána – hned po dokončení stavby, nebo až později?>

<Není jasné, zda již na počátku byla součástí kostela sakristie, ale zřejmě se s ní hned počítalo, jak o tom svědčí absence okna v severní stěně presbyteria.>

130 // 1./2 14. stol. // goti

První vrstva maleb na stěnách presbyteria.

140 // 14. stol. // goti

Rozšíření oken v podélných stěnách presbyteria; jen východní okno zůstalo v původní podobě.

Následně byla provedena druhá vrstva gotických maleb v presbyteriu.

141 // 14. až 16. stol. //

Přístavba opěrných pilířů k nárožím a jižní stěně presbyteria.

150 // asi 16. stol. // gore

Sakristie se suterénem (kostnicí). [Východní část kostnice byla později odbourána.] Do sakristie zřízen portál v severní stěně presbyteria. <Není jasné, zda v místě nynější sakristie dříve neexistovala starší přístavba.>

151 // 16. stol. // rene

Výstavba věže před západním průčelím. Portál z podvěží do lodi. <Zřejmě byl ještě zřízen v době šikmé či stupňovité podlahy, neboť dnes k němu z lodi stoupají vysoké schody, zjevně připojené dodatečně k západní stěně lodi.>

152 // po 1579 // rene

Krov lodi a presbyteria. <Zřejmě stavěn po požáru z uvedeného roku.>

153 // 16. stol. // rene

Severní předsíň lodi. Asi současně byl proražen portál do stěny lodi [avšak jeho tehdejší ostění se nezachovalo].

170 // 18. stol. // baro

Při jedné z několika barokních úprav byla v lodi zřízena rozměrná okna.

180 // 1890 // nogo

Úprava věže, nová střecha. <Starší střecha asi byla barokní.> Asi současně bylo přistavěno schodiště na kruchtu a věž k západní stěně lodi jižně od věže.

190 // 1970-1980 // pama

Postupně prováděné úpravy stavby. Nynější podlaha. Vyměněny omítky na exteriéru. Nový strop lodi a kruchta u západní stěny lodi. Drenáže na vnější straně základů na jižní a západní straně kostela. Odhalení zazděných gotických oken lodi. K východní stěně presbyteria byl zevně připojen dřevěný přístavek, kryjící tehdy nalezenou pozdně gotickou malbu Olivetské hory.

200 // 2003 // pama

Drenáže na vnitřním obvodu zdiva pod podlahou kostela a na exteriéru na severní straně lodi a po obvodu presbyteria.

prvky

stav

poznámky

110

Kvádříkové zdivo má charakteristické pečlivě provedené podřezávané spáry. Okénko v severní stěně lodi je tvarováno nejjednodušším způsobem. Na vnitřní <a asi i na vnější> straně je mírně rozevřená špaleta. Parapet i překlad je vodorovný, z kamenných kvádrů. Okénko je v severní stěně pouze jediné. Je pravděpodobné, že v jižní stěně lodi byla taková okénka buď dvě, nebo spíše tři. V presbyteriu mohlo být jediné okénko ve východní stěně <, ale nedochovaly se po něm žádné stopy>. <Je možné, že okénko bylo i v jižní stěně lodi.> Původní vstup byl nejspíše v jižní stěně, avšak jeho stopy nebyly archeologickým výzkumem doloženy (umístění portálu v západní stěně by bylo spíše neobvyklé). Z dochovaných reliktů není jasné, zda bylo románské presbyterium zaklenuté; přicházela by v úvahu valená nebo křížová klenba, ale samozřejmě i plochý strop či průhled do krovu. Románská loď byla buďto plochostropá nebo otevřená do krovu. Je možné považovat za jisté, že nad východní stěnou presbyteria, nad triumfálním obloukem a nad západní stěnou lodi se zvedaly trojúhelníkové štíty sedlových střech.

Zřejmě spíše neobvyklým znakem stavby byla nápadně skloněná podlaha v interiéru. Spádu terénu odpovídalo i klesání koruny základu a dokonce i vrstev kvádrového zdiva. Lze proto soudit, že stejný sklon měla i střecha.

120

Zjištění posledního průzkumu o strmě klesající koruně základového zdiva, sledující spád terénu od jihozápadu k jihovýchodu, je spíše překvapivé. Je zajímavé, že jím byla zachována svažitost konstrukcí románské stavby. Je otázkou, jaký byl důvod toho, že tato anomálie byla opakována i na gotické novostavbě. V gotickém zdivu podobně jako v románské stavbě se svažují i ložné spáry s řadami lešeňových nosníků. Na jižní a západní stěně lodi bylo pozdějším odkopáním terénu při vyrovnávání podlahy odhaleno základové zdivo. V jihozápadním koutu lodi dosahuje základová spára prakticky na úroveň nynější podlahy. Podlaha byla po výstavbě patrně vyrovnávána postupně. V presbyteriu, kde základ klesá hluboko pod nynější podlahu, byla – podle polohy výklenků ve zdivu – asi již podle původního plánu po výstavbě podlaha zvýšena prakticky na nynější úroveň navážkami. V jihozápadním koutu lodi byl terén zřejmě odkopán značně později. Vyvýšená poloha jižního portálu zřejmě korespondovala s úrovní podlahy.

Je otázkou, zda podnětem k tomuto anomálnímu řešení byly technické zřetele, jež by snad mohly souviset s velkou svažitostí terénu, která tehdejšími prostředky neumožňovala snadné vytvoření vodorovné plochy. Je také možné, že šlo o obecněji užívaný způsob provedení podlah v kostelech, o němž však zatím nemáme dostatek informací, protože později většinou došlo k vytvoření vodorovné plochy. O tom, že by mohlo jít o metodu užívanou po delší dobu, by mohlo svědčit již to, že v gotickém kostele ve Starých Prachaticích bylo opakováno svažité řešení podlahy z románské stavby. K tomu lze připomenout, že nápadně klesající podlahu má dodnes kostel v Libínském Sedle, stavěný zřejmě až po polovině 15. století (sklon podlahy tam byl původně ještě větší, jak o tom svědčí polohy obou portálů lodi).

Presbyterium je od lodi odděleno hrotitě zaklenutým triumfálním obloukem s okosenou hranou. Architektonické články klenby presbyteria jsou raně gotické, příbuzné formám, které užívala raně gotická písecko-zvíkovská stavební huť Přemysla Otakara II., jsou však zřetelně poznamenány poklasickým zeštíhlením. Pětiboké (v koutech trojboké) konzoly jsou hranolové, dole ukončené jehlancem, nahoře plynule přecházející do čelních stezek klínovitých žeber. Žebra na konzolách koření v náběžních štítcích. Ve vrcholech hrotitých diagonál se žebra protínají v drobných terčových svornících, jejichž boky jsou zkoseny, takže navazují na profil žeber. Na západním svorníku je ze západní strany namalována hlava (královská?, světecká?). Tím se svorník nápadně podobá svorníkům klasické katedrální gotiky, které mívaly na bocích reliéfy bust. Podle uměleckohistorického rozboru však malba pochází až ze 14. století. <Je však možné, že zopakovala původní řešení.>

141

Opěrné pilíře presbyteria byly zjevně přistavěny na spáru, avšak velikost časového odstupu od výstavby presbyteria není možné určit. Podnětem k výstavbě opěráků nejspíše byly nějaké poruchy stavby. Zdivo pilířů je s obvodovým zdivem presbyteria provázáno pomocí v určitých rozestupech vyhloubených kapes.

potenciál

ohradní zeď hřbitova

Ohradní zeď zjevně vznikala v řadě stavebních fází, <jejichž rozlišení prozatím není možné>. Na severní straně hřbitova je zeď snad renesanční nebo barokní. Severně od předsíně kostela je ve zdi zazděná branka. Na východní straně hřbitova jihovýchodně od kostela je vstupní brána, která má neprofilované ostění, zděné z lomového kamene, omítnuté, velmi pravděpodobné gotického nebo pozdně gotického původu.

hřbitov

Původní plocha hřbitova byla značně rozšířena snad koncem 19. stol. a v první polovině 20. stol., od kdy hřbitov slouží městu Prachatice.

domek hrobníka

Přiložen k východní straně ohradní zdi hřbitova. <Původ stavby není známý. Objekt nepochybně prodělal řadu úprav.>

fara

prameny

MSH

Průzkumy J. Muka.

literatura

Jiří KUTHAN: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, Růže, České Budějovice 1976, s. 234-235.

Líbal KGAČ

Text nemá definitivní podobu.

© Jan SOMMER (Praha), 2003