Vrbno u Mělníka
Ves jižně od Mělníka.
areál
situace
Mírná vyvýšenina na návsi. Ves se rozkládá v ploché nivě dolního toku Vltavy. V okolí zbytky starých ramen řeky.
kostel sv. Václava
dispozice
Orientovaná stavba.
Obdélná loď (110) s kruchtou (171) u západní stěny.
Presbyterium (141) odsazené, trojboce zakončené.
Věž (151) u severní stěny presbyteria.
Před západním průčelím lodi předsíň (170).
chronologie
fáze // datace // sloh //
charakteristika
000
// //
[Teoretická možnost existence starší stavby, příp. dřevěné.]
110 //
12. stol. // románský
Obdélná loď [snad s tribunou]. [Apsida], z níž zbyly postranní pilíře triumfálního oblouku a základy pod podlahou presbyteria.
140 //
kol 1400 // gotický
Jižní portál lodi [na místě románského]; zazděný.
141 //
14. nebo 15. stol. // gotický
Obdélné presbyterium s 5/8 závěrem. Presbyterium žebrově zaklenuté. [Okna v jižní a jihovýchodní stěně nahražena barokními.] Okno ve východní stěně presbyteria zazděné. V severní stěně presbyteria sanktuarium. Na jižní straně presbyteria zazděné sedile. Oltářní stůl.
151 //
1./4 16. stol. // goticko-renesanční
Věž při severním boku presbyteria. Přízemí valeně zaklenuté. Lze uvažovat o částečném zachování krovu věže.
170 //
po 1700 // barokní
Okna lodi a presbyteria [na místě starších]. Zazděn gotický jižní portál lodi a zřízen nový na západní straně. K západní stěně lodi přistavěna předsíň. Zvýšeno zdivo presbyteria. Krov lodi a presbyteria. [Zbořen východní štít střechy lodi.] Nadezděn románský západní štít lodi. Zvýšeno zdivo věže, přičemž snad posunut vzhůru krov. Zvonová stolice.
171 //
2./2 18. stol. // pozdně barokní
Kruchta u západní stěny lodi [na místě starší]. Schodiště na kruchtu. Schodiště na věž [asi náhradou za starší].
190 //
po 1900 // novogotické
Úprava pozdně gotického krovu věže snad na barokní nadezdívce. Výmalba interiéru. Proražení severního vstupu do podvěží.
191 //
kol 1920 // moderní
Elektroinstalace.
prvky
stav
poznámky
110
Obdélná loď je vystavěna z výtečně zachovaného románského opukového kvádříkového zdiva, na exteriéru i uvnitř kostela zakrytého omítkou. Zdivo je však dobře patrné na téměř úplně zachovaném vnitřním líci románského západního střešního štítu lodi. Zde jsou také výtečně zachované původní románské spáry. Zachován je také relikt východního štítu lodi, patrný nad gotickou klenbou presbyteria. Ve vnějším líci zdiva probíhá v drážce vodorovný trám, snad součást trámového věnce nebo vazby krovu. Trám je překryt omítkou; je možné, že se jedná o románskou omítku.
Apsida byla zbořena při výstavbě gotického presbyteria. Zjištěné základy svědčí o tom, že apsida měla protáhlý půdorys. Tato anomálie mohla být výsledkem změny plánu po vystavění základů před započetím stavby nadzemního zdiva. Zachoval se románský triumfální oblouk, sestavený z rozměrnějších pískovcových kvádrů. Podobné kvádry se vyskytují i ve vnitřní hraně špalety zaniklého románského jižního portálu lodi a ve vnějších nárožích lodi.
Zdivo: Líce pravidelné z řádků opukových kvádříků. V nárožích velké pískovcové kvádry. Ve východní stěně lodi ve vnějším líci, původně nad střechou apsidy (zřejmě jej od počátku překrývala omítka).
140
Jižní portál lodi byl zjištěn teprve v roce 2003 v průběhu sanace stavby po povodních v roce 2002. Portál má hrotitý záklenek a profilované ostění, značně poškozené.
141
Přístavba presbyteria.
Obdélné presbyterium je trojboce zakončené. Na vnějšku nejsou opěrné pilíře. Nad terénem probíhá výrazně předstupující sokl se zkosenou hranou, původně s profilem, později odsekaným.
Okna jsou v jižní a jihovýchodní stěně závěrového pole barokní, nepochybně na místě starších. Ve východní stěně je zazděné gotické okno (je možné, že jsou v zazdívce zachovány relikty kružby).
Klenba presbyteria je opatřena klínovitými vyžlabenými žebry. Poměrně osobitým znakem stavby je absence dělicího žebra na rozhraní obou klenebních polí. » (na odstavci se pracuje)
151
Věž nese znaky pozdní gotiky, poznamenané specifickými rysy slohu z počátků rekonstrukce. Jedná se především o okénko ve východní stěně sakristie, charakteristické záklenkem, prolomeným uprostřed směrem dolů. Takový útvar nasvědčuje inspiraci saskou či středoněmeckou pozdní gotikou. Přitom je samozřejmě možné, že tvůrce přišel např. z velké stavební akce v blízkosti, jakou byla zásadní úprava kostela v Mělníku. Další otvory a velká okna ve zvonovém patře jsou již zcela v duchu gotické tradice. Okénka ve druhém a třetím patře jsou pravoúhlá s okoseným ostěním. Okna ve zvonici mají široké vnější rozevřené špalety, jen vnitřní otvor je lemován jemným profilem.
171
Do západní stěny schodiště na věž vloženo půlkruhem zaklenuté kamenné ostění s okosenou hranou, nejspíše druhotně osazené goticko-renesanční. Je možné, že pochází ze vstupu z presbyteria do podvěžní sakristie.
kostnice
chronologie
fáze // datace // sloh //
charakteristika
170 //
18. stol. // barokní
Stavba šestibokého půdorysu, vložená do linie ohradní zdi hřbitova severně od kostela. Jehlancová střecha nad profilovanou okapní římsou. Plochý strop.
ohradní zeď hřbitova
chronologie
fáze // datace // sloh //
charakteristika
000 //
??? //
Starší průběh ani podoba ohrady zatím nejsou známé. (Byl prováděn archeologický výzkum.)
150 //
asi před 1600 // renesanční
Fragmenty zdiva neznámého původu, vložené do zdiva na jižní straně hřbitova.
190 //
??? //
Ohradní zeď s dvojicí vstupních bran a s novodobým vstupem snad v místě třetí brány.
poznámky
Zeď zřejmě procházela postupnými úpravami. Západně od kostela je pilířová brána snad barokní, s eklektickými kovanými mřížovými vraty. Jižně od kostela je pilířová brána asi z doby kolem roku 1900, s eklektickými kovanými mřížovými vraty. Východně od kostela výklenková kaple, otevřená na vnější stranu od hřbitova; nejspíše z druhé poloviny 19. století. Východně od jižní brány jsou ve vnějším líci zdiva úseky lomového zdiva s renesanční sgrafitovou omítkou. Na sgrafitech úseky volut a rozvilin. Původ zatím neznámý. Lze uvažovat o renesanční bráně hřbitova.
Severovýchodně od kostela zeď přerušena nověji zřízeným vstupem, možná na místě staršího.
fara
chronologie
fáze // datace // sloh //
charakteristika
000 //
??? //
Starší podoby fary zatím nejsou známé.
190 //
kol 1900 // eklektické
Obdélná jednopatrová stavba s valbovou střechou.
stav
Stavba nese znaky dlouhodobého zanedbávání údržby. Omítky jsou vážně narušené. Velká část stavebních a vybavovacích prvků proto nejspíše při budoucí opravě bude odstraněna.
prameny
literatura
KAŠIČKA František, NECHVÁTAL Bořivoj: K vývoji románského kostela ve Vrbně u Mělníka, in: Památková péče, roč. 33, 1973, č. 3, s. 176-186.
Text nemá definitivní podobu.
© Jan SOMMER (Praha), 2003