Záboří – kh

 

Ves východně od Kolína.

 

areál

 

Mírná vyvýšenina v jinak zcela rovinatém terénu nivy na soutoku Labe s Doubravkou.

 

kostel

Pozn:

Stavba není orientovaná. Původní presbyterium bylo obrácené k jihovýchodu; přesto je pro jednoduchost strana původního presbyteria označována jako východní.

 

dispozice

Čtvercová loď románská (110), později upravovaná. Loď má uvnitř centrální řešení se čtveřicí sloupů poblíž koutů. Střední pole [nebylo původně zaklenuté a spojovalo tak přízemek] s patrem. V patře stojí nad sloupy čtveřice pilířů, nesoucích věž se sdruženými románskými okénky. Na východní straně barokní sakristie (170) na místě původní románské [apsidy (110)]. Na jižní straně původně rozměrná románská předsíň, nyní loď (111), podstatně pozměněná pozdějšími úpravami (160, 170)

 

chronologie

fáze // datace // sloh // charakteristika

000 //  //

[Teoretická možnost existence starší stavby, příp. dřevěné.]

110 // 12. stol. // roma

Loď čtvercového půdorysu s vysokým patrem stejné dispozice. [Původní vstup byl nepochybně na jižní straně, zakryté posléze předsíní.] Uvnitř lodi stojí čtveřice sloupů, nesoucí klenby ochozu. [Původní sloupy se zřejmě nezachovaly; je pravděpodobné, že z těchto míst pocházejí fragmenty, uložené tč. před vstupem do kostela.] Střední čtvercové pole původně bylo [otevřené do patra]. Na východní straně původně [přiléhala apsida, zbořená při přístavbě sakristie]. Zachoval se záklenek triumfálního oblouku [apsidy], nyní otevřený do patra nad pozdější sakristií. Patro není klenuté. <Posouzení jeho podoby je však obtížné, protože bylo později sníženo.> Vstup do patra zajišťuje úzké jednoramenné schodiště v síle severní zdi. Od severu při severozápadním nároží vede do patra vnější vstup, později zazděný. Na východní straně patra se původně [otevírala apsida], zachovaná jen v reliktech. [Organicky souvisela s apsidou přízemí.] Nad sloupy přízemku jsou v patře podstaveny pilíře, spojené arkádami, nesoucími věž, vystupující nad střechu ochozu. Věž byla členěna dvěma patry potrojných okének, dělených sloupky. Spodní řada je zazděná, <takže ve zdivu mohou být relikty románských architektonických článků>. Horní řada byla později nahrazena replikou.

[Původní podoba zastřešení ochozu a věže není zatím známá.]

Zdivo stavby je kvádrové.

Pro datování románské stavby vcelku postrádáme slohové formální znaky. Sloupy v přízemí kaple byly ve dvou etapách vyměněny. Apsida byla zbourána; [lze předpokládat, že byla opatřena alespoň obloučkovým vlysem]. Původní portál, který byl nepochybně v jižní stěně, se nezachoval. [Zatím je nutné označit jako pouze teoretickou možnost, že původní portál byl osazen v průčelí pozdější dosud zachované předsíně.]

111 // 12. stol. // roma

Přístavba předsíně před jižní průčelí. V jižní stěně zčásti poškozený portál s bohatým členěním. Po jeho stranách byly původně podvojné arkády se středním sloupkem. V bočních průčelích byly potrojné arkády. Bohatě zdobené architektonické články jsou zčásti zachovány. Zdivo je kvádrové.

140 //  //

<Nelze vyloučit zatím neznámé úpravy stavby v gotice. Např. mohly být zazděny arkády předsíně.>

150 // 16. stol.? // rene

<Jako renesanční literatura označila západní dvojici sloupů v přízemí lodi a konzoly kleneb přízemí na obvodovém zdivu.>

160 // pol. 17. stol.? // raba

<Zatím neznámé opravy lze předpokládat po poškození stavby za třicetileté války. Je možné, že v té době se zřítila nebo byla pro zchátralost snesena obě jižní nároží předsíně.>

170 // poč. 18. stol.? // baro

Přestavba předsíně. Uvnitř byly vestavěny přízední pilíře a byla vložena [klenba, zřejmě nesená dvěma volnými středními podporami, později opět snesená]. S tím mohlo souviset snížení úrovně podlahy v lodi. Snad současně byly na vnějšku přiloženy mohutné hranolové pilíře, spojené lichými arkádami. Vznikla nynější nadezdívka nad portálem. <Snad v 18. století došlo i ke snesení patra lodi. Snad současně s úpravou střechy ochozu byla zazděna spodní galerie oken ve věži.> Ještě před snížením patra lodi byla věž podepřena opěrnými oblouky, vzepřenými proti obvodovému zdivu. Věž dostala cibulovitou střechu. Byla odbourána apsida a na jejím místě byla postavena sakristie.

180 // 19. stol. // pama

Dílčí opravy. <Snad již před polovinou 19. století byla snesena klenba v lodi. Následně zřejmě došlo ke zvýšení předsíně a jejímu zastropení.> S tím zřejmě souvisela výstavba nynějšího krovu předsíně. Od poloviny 19. století památkové úpravy portálu.

190 // 20. stol. // pama

Pokračovaly cyklické restaurace portálu, zčásti prováděné necitlivě.

 

prvky

 

stav

 

poznámky

 

potenciál

 

zvonice

 

chronologie

fáze // datace // sloh // charakteristika

Hranolová stavba se zděným přízemkem a s trámovým bedněným patrem se zvonovou stolicí, zastřešená jehlancem s lucernou.

Nízké zděné přízemí. Interiér přístupný z jihozápadní strany jednoduchým vstupem. Na koruně zdi založen trámový věnec, nad nímž je vztyčena konstrukce patra. <Bednění patra bylo nepochybně v pozdější době měněno.>

V roce 2003 zjištěno na vstupní straně na omítce ve zbytcích zachované šedě malované architektonické členění (pás při jižním nároží). V západním a jižním nároží jsou v armatuře vloženy díly pískovcového záklenku z červeného pískovce, velmi pravděpodobně pocházející ze zatím neurčené části románského kostela.

 

ohradní zeď hřbitova

 

chronologie

fáze // datace // sloh // charakteristika

[Nějaké ohrazení kolem hřbitova lze předpokládat již od 12. století, avšak linii ohrazení či použitý materiál nelze v současné době ani dohadovat.]

190 // //

Zeď je na vnější straně značně převýšená proti okolnímu terénu, neboť tvoří taras kolem vyvýšené plochy hřbitova. Zdivo je kamenné, místy s výskytem druhotně použitých kamenů a kvádrů, zřejmě pocházejících z románské stavby kostela. Stříšku tvoří cihlový pult.

Na západní straně zeď navazuje na ohrazení dvora fary. Na této straně je hřbitov ohrazen pouze jednoduchým drátěným plotem (kol 1960?). Na severozápadní straně je do linie zdi pojata budova fary. Dále k severu je opět taras nad značně sníženou plochou dvora fary. Na severovýchodní straně je do linie ohrady vložena zvonice. Jednoduchá pilířová brána s kovanými vraty (kol 1900?) je na jižní straně. Východně od ní je do ohrady pojata výklenková kaple.

Na ploše hřbitova není zachován žádný náhrobek či pomník. Nový hřbitov se rozkládá ve východní části obce.

 

výklenková kaple v linii ohradní zdi hřbitova

 

chronologie

fáze // datace // sloh // charakteristika

190 // ??? // klasicistní

Jednoduchá zděná stavba s nízkým trojúhelníkovým štítem. Výklenek je přístupný z plochy hřbitova. Zdivo je omítnuté.

V místech porušené omítky jsou kvádry, zřejmě pocházející z románských částí kostela.

 

fara

 

chronologie

fáze // datace // sloh // charakteristika

170 // 18. stol.? // baro

Rozměrný patrový objekt obdélného půdorysu s valbovou střechou. Stavba je zřejmě jen v omezené míře poznamenána pozdějšími zásahy.

Západně od fary obdélná stodola <snad barokního původu>, se zřícenou střechou, nahrazenou provizorním rovným zastřešením.

 

 

prameny

 

literatura

WOCEL J. Er.: Kostely románského slohu v Čechách, in: PA 2, 1856, 3, s. 124.

VACEK Frant.: Kostely, církve a chrámy v Čechách, in: M19, 1893, s. 67n.

MENCL Václav: Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování české architektury, in: Zprávy památkové péče, 10, 1950, s. 2, 3.

MERHAUTOVÁ-LIVOROVÁ A.: Nově objevený románský portál, in: Zprávy památkové péče, 15, 1955, s. 80.

LÍBAL Dobroslav: Význam středočeského kraje v českém architektonickém vývoji od skonku 9. až do 12. století, in: Památky středních Čech, 1, 1985, s. 68.

BENEŠOVSKÁ Klára: Záboří a Olomouc: vandrující umělci, skicáře, kopie, vzorníky a úloha uvědomělých stavebníků, in: Pro arte. Sborník k poctě Ivo Hlobila, Artefactum, Praha 2002, s. 51-65.

RADOVÁ-ŠTIKOVÁ Milada: Portál v Záboří nad Labem, in: Průzkumy památek, roč. 10, 2003, č. 1, s. 47-52.

 

Text nemá definitivní podobu.

© Jan SOMMER (Praha), 2003